… množí se případy lesních požárů. Suché a teplé počasí zvyšuje riziko vzniku požáru v lesích a vůbec v přírodním prostředí (louky, parky apod.)
Suché a teplé počasí zvyšuje riziko vzniku požáru v lesích a vůbec v přírodním prostředí (louky, parky apod.). Od včerejška (15.6.) například zasahují hasiči u požáru lesního porostu v Bělé pod Bezdězem na Mladoboleslavsku. Do hašení se zapojil i vrtulník Letecké služby Policie ČR.
Ve středu 14.6. a ve čtvrtek 15.6. likvidovalo několik jednotek požární ochrany s dvanácti cisternovými automobily rozsáhlý lesní požár v těžko přístupném terénu u obce Tuhaň na Českolipsku. Ve středu hasiči zasahovali například u dvou lesních požárů na Náchodsku. Množí se rovněž případy požárů trávy.
Teplé a suché počasí bez výraznějších dešťových srážek se odrazilo i v celkovém nárůstu požárů. Ve čtvrtek 15.6. zasahovali hasiči u celkem 96 požárů (78% nad dlouhodobým průměrem), ve středu 14.6. u 91 požárů, (69% nad průměrem), vysoce nadprůměrný byl i počet požárů v předchozích dnech.
S příchodem letních školních prázdnin a dovolených do lesů obvykle zavítá velké množství lidí, kteří díky své nedbalosti riziko ještě dále zvyšují. V loňském roce hasiči likvidovali celkem 626 lesních požárů, většina z nich byla způsobena lidskou nedbalostí – ať již při rozdělávání ohně nebo od nedopalků cigaret. Bohužel se vyskytují i případy úmyslně způsobených požárů v lesích.
Kouření v lese je ze zákona zakázáno, rozdělávat a udržovat otevřený oheň lze jen na vyhrazených místech. V případě porušení tohoto striktního zákazu mohou provinilci dostat pokutu až do výše 15 000 Kč, pokud dojde k požáru a nejedná se o trestný čin (nevznikne škoda vyššího rozsahu), sankce se může vyšplhat až do výše 25 000 Kč. Zakázáno je samozřejmě i odhazování hořících nebo doutnajících předmětů.
Oheň v přírodě se může velice snadno vymknout kontrole a napáchat značné majetkové a ekologické škody. Jen v roce 2005 způsobily lesní požáry zranění 13 lidem a škody se vyšplhaly na 21 mil. Kč.
Lesní požáry se hasičům obtížně likvidují, protože k nim zpravidla dochází v těžce přístupném terénu, kde nelze plně využít hasičskou techniku. Chování ohně v lese je navíc mnohdy nevyzpytatelné (požár se může šířit pod zemí) a podobné zásahy jsou mnohdy časově velmi náročné a vyžádají si povolání většího množství jednotek požární ochrany.
V letošním roce funguje letecká hasičská služba. Její letadla pravidelně provádějí hlídkové lety nad prostory s největším rizikem vzniku lesních požárů. V případě potřeby se letecká technika může zapojit i do hašení. Na hlídkové a hasební činnosti se podílí i vrtulníky Letecké služby Policie ČR.
Zde je několik základních rad od záchranářů, jak v přírodě zacházet s ohněm:
Zvolte pro ohniště vhodné místo. Mělo by být vzdáleno alespoň 50 m od okraje lesa a v dostatečné vzdálenosti od budov a předmětů, které se mohou snadno vznítit. Oheň nezakládejte pod větvemi stromů, na kořenech stromů, na suchém listí, lesní hrabance nebo rašelině, v blízkosti suché trávy nebo obilí, stohů, seníků apod. Létající jiskry nebo náhlý poryv větru totiž velmi snadno způsobí neštěstí. Zcela zakázáno je rozdělávání ohně na místech se vzrostlým porostem, tedy i na louce nebo na strništi. Naopak ideální je například hliněný podklad.
Za silného větru nebo v období extrémního sucha oheň v přírodě raději vůbec rozdělávejte.
Při rozdělávání ohně v přírodě ohniště bezpečně oddělte od okolního prostředí – např. obložením kameny, obsypáním pískem, vyhloubením zeminy apod. V případě větších vater je vhodné ohniště oddělit pruhem širokým až jeden metr, který bude zbavený veškerých hořlavin.
K zapálení nebo udržování ohně v žádném případě nepoužívejte vysoce hořlavé látky jako např. benzín, naftu či líh. Oheň se pak velmi snadno vymkne kontrole a může způsobit i vážné popáleniny. Pro podpal jsou zakázány všechny uměle vyrobené látky. Podle zákona o ochraně ovzduší (§ 3 zákona č. 86/2002 Sb.) můžeme v otevřených ohništích kromě dřeva spalovat pouze suché rostlinné materiály, dřevěné uhlí či plynná paliva určená výrobcem, tyto paliva a materiály navíc nesmí být kontaminovány chemickými látkami.
Pokud chystáte velkou vatru, dejte si pozor, aby byly polena poskládány do stabilní pyramidy (např. pomocí záseků na polenech), která umožní prohořívání dovnitř a zabrání nebezpečí rozvalu pyramidy do okolí. Raději nedělejte velký oheň s vysokými plameny.
Oheň nesmíte ponechat ani na okamžik bez dozoru. Mějte nachystán dostatek vody či písek, kdyby se oheň vymykal kontrole. I proto je dobré umístit ohniště blízko vodního zdroje.
Ohniště důkladně uhaste, buď zalitím vodou nebo alespoň zasypáním zeminou. Při odchodu se z ohniště nesmí kouřit a popel i půda pod ohništěm musí být chladná. I ve zdánlivě zcela vyhaslém ohništi se mohou dlouhou dobu skrývat žhavé oharky a poryv větru je pak rozdmýchá a roznese do okolí. Každý rok hasiči kvůli tomu musí zasahovat.
Zejména půda v jehličnatém lese je z hlediska možného vzniku a šíření požáru velmi riziková. Hrabanka tvořená zetlelým jehličím může prohořet až do značné hloubky a nepozorovaně se šířit do stran i mimo ohniště. Nedbalé uhašení proto nestačí a ohniště je nutné alespoň důkladně prolít vodou!
Oheň neroznášejte po okolí, např. na zapálené větvi.
Pamatujte, že oheň a alkohol nepatří k sobě.
Zvlášť pozor na sezení a hry příliš blízko plamenů, stačí málo a může dojít k vznícení šatů, ožehnutí vlasů, řas a popálení.
Pokud vám hoří oděv a není k dispozici dostatek vody k uhašení, neutíkejte – během či chůzí se oheň ještě více rozšíří. Okamžitě si lehněte na zem a pro ochranu obličeje si ho zakryjte dlaněmi (dlaně nepřikládejte na tvář pouze v případě, že hoří rukávy oblečení). Válejte se, dokud plameny neuhasnou – válením se zamezí přístupu kyslíku potřebného k hoření. Je-li po ruce deka, nebo jiná vhodná textilie (nesmí to být textilie z umělých látek), lze ji také použít k uhašení hořícího oděvu.
Zdroj: por. PhDr. Petr Kopáček, tiskový mluvčí MV-GŘ HZS ČR
