↑ Return to První pomoc

Život zachraňující úkony

Život zachraňující úkony jsou činnosti, které provádíme v případě bezprostředního ohrožení života jedince. V těchto případech pouze rychlý a účelný zásah druhé osoby rozhoduje o životě jedince. 

Mezi život zachraňující úkony patří:

  1. Přivolání rychlé zdravotnické pomoci (RZP) 
  2. Péče o postiženého v bezvědomí
  3. Kardiopulmonální resuscitace- oživování
  4. Protišoková opatření
  5. Ošetření zevního pneumotoraxu
  6. Zástava masivního krvácení

Přivolání rychlé zdravotnické pomoci:

telefonmobil

Informace, které sdělujeme:

  1. jméno volajícího
  2. místo, čas a charakter nehody
  3. počet poraněných, charakter jejich zranění, nutno klást důraz na život ohrožující stavy a diagnosticky nejasná či vyvíjející se poranění
  4. přístupové cesty k místu nehody
  5. kontaktní telefon

Nikdy hovor nekončíme jako první.

Při volání RZP dále dodržujeme následující doporučení:

  • základní prioritu má zajištění včasné defibrilace do 5 minut od okamžiku volání
    o pomoc. Nově se předpokládá použití defibrilátorů i v rámci základní první pomoci.
  • vždy voláme co nejdříve ( doba zdržení telefonátem nesmí ohrozit život a zdraví postiženého)
  • u dospělých voláme RZP ihned po zjištění stavu dýchání a hloubky bezvědomí
  • u dětí mladších 8 let v případě zástavy životních funkcí voláme RZP cca 1 minutu po zahájení oživování
  • po zjištění úrazu, otravy či tonutí voláme RZP co nejdříve
  • je-li přítomno více zachránců, voláme RZP okamžitě

Zástava masivního krvácení

Zástava  masivního krvácení je jednou  z nejdůležitějších činností při poskytování první pomoci. Při poranění velké tepny  může být život člověka ohrožen během několika desítek sekund. Závažnost poranění  je dána rychlostí krvácení a velikostí ztráty krve. Při náhlé krevní ztrátě 1,5-2 litrů krve dochází k rozvoji šokového stavu.

Podle  typu poraněné cévy rozdělujeme krvácení:

  • tepenné
  • žilní
  • vlásečnicové
  • smíšené

Podle projevu krvácení rozdělujeme:

  • vnější
  • vnitřní
  • krvácení z přirozených tělních otvorů

Vnější tepenné krvácení

Příčiny:

  • rána, nejčastěji hluboká řezná, sečná nebo bodná, v důsledku které dochází k poranění cévní stěny

Příznaky:

  • krev má jasně červenou barvu
  • z rány pod tlakem vystřikuje nebo volně vytéká, vždy je patrná pulsace jejího proudu

První pomoc:

Stisknutí tepny přímo v ráně

  • provádíme vždy při poranění velkých tepen (krční, pažní)
  • je to nejrychlejší a nejúčinnější způsob zástavy krvácení
  • pro lepší utěsnění rány je možné si obalit prsty sterilním mulem či improvizovanou pomůckou, nikdy však na úkor rychlosti
  • po stlačení tlak na ránu nepovolujeme do předání odborné pomoci

stisknutí tlakového bodu

Tlakový bod je místo na lidském těle, na kterém je tepna dobře dostupná a je stlačitelná proti pevné podložce-kosti. Při jejím stlačení dochází k zástavě toku krve do oblasti tepnou vyživované.

  1. rychlý, šetrný  a účinný způsob zástavy krvácení z tepen malého a středního kalibru, tedy tepen na hlavě a na končetinách níže od loketního a kolenního kloubu
  2. tlakové body se většinou stlačují bříšky 2-3 prstů
  3. v praxi se užívá sedm základních tlakových bodů (TB)

Spánkový TB

spánek

  •  – leží asi 2 cm před ústím zevního zvukovodu
  • –  při jeho stlačení zastavujeme krvácení z vlasové části hlavy a horní třetiny obličeje

Lícní TB

lícní

  • – leží na rameni dolní čelisti, asi 2-3 cm před úhlem
  • – při jeho stlačení zastavujeme krvácení z vnitřní strany tváře a dolních dvou třetin obličeje

Krční TB

krční

  • – leží mezi hrtanem a bočními krčními svaly
  • – toto místo využíváme i pro zjištění tepu na krkavici
  • – tepnu stlačujeme proti příčným výběžkům krčních obratlů
  • – při jeho stlačení zastavujeme krvácení z jazyka, měkkého patra a dalších částí dutiny ústní
  • – vždy je třeba stlačovat tepnu pouze na jedné straně krku, jinak hrozí riziko zhoršeného zásobení mozku krví

Podklíčkový TB

podklíčkový

  • – leží hluboko v jamce za klíční kostí
  • – při jeho stlačení zastavujeme krvácení z oblasti lopatky, ramene, okolí klíční kosti, při vysoké amputaci horní končetiny, případně při poranění pažní tepny, nejde-li použít jiný způsob zástavy krvácení

Pažní TB

pažní

  • – leží na vnitřní straně paže mezi dvojhlavým a trojhlavým svalem pažním
  • – při jeho stlačení zastavujeme krvácení z poraněné tepny níže od tlakového bodu

Stehení TB

  • – leží v třísle
  • – tepnu stlačujeme překříženými palci za využití hmotnosti horní poloviny těla zachránce
  • – při jeho stlačení zastavujeme krvácení z poraněné tepny níže od tlakového bodu

Břišní TB

břišní

  • – leží v místě pupeční jizvy
  • – tepnu stlačujeme celou pěstí
  • – krouživými pohyby pěsti se dostáváme k aortě, kterou stlačujeme proti bederní páteři
  • – při jeho stlačení zastavujeme neustávající gynekologické krvácení, krvácení z dolní poloviny těla, které nelze zastavit jiným způsobem

Jsme – li úspěšní při zástavě krvácení použitím tlakového bodu, snažíme se o definitivní ošetření krvácení použitím tlakového obvazu.

Zástava krvácení tlakovým obvazem

zástava tlak.obvaz

  • – přikládá se při poranění tepen malého a středního kalibru
  • – skládá se z tří základních vrstev:
  1. vrstva krycí (sterilní)- přikládá se přímo na ránu, po jejím přiložení na ránu s ní již nepohybujeme
  2. vrstva tlaková- svým tlakem zastavuje krvácení z poraněné cévy
  3. vrstva připevňovací- připevní obvaz k ráně, nesmí být zatažena příliš silně
  • – po dokončení obvazu sledujeme jeho funkčnost, při prosakování obvazu přidáváme další tlakové vrstvy , tlakový obvaz však může mít maximálně celkem tři tlakové vrstvy. Při dalším prosakování přikládáme zaškrcovadlo.

Zástava krvácení zaškrcovadlem

škrtidlo

  • – vymezené případy použití zaškrcovadla:
  • – jedná se o velmi agresivní způsob zástavy krvácení, do zaškrcené končetiny úplně přerušíme proud krve a tedy i živin a kyslíku a tím  podpoříme činnost rozkladných pochodů metabolismu v zaškrcené končetině
  • tento způsob volíme pouze v určitých vymezených případech :
  1. – masivní krvácení z pažní a stehenní tepny u dospělých
  2. – úrazová amputace provázená masivním krvácením
  3. – prosakuje-li třetí tlaková vrstva správně přiloženého tlakové obvazu
  4. – otevřená  zlomenina provázená masivním krvácením
  5. – zaklíněné cizí těleso v ráně provázené masivním krvácením
  6. – při některých typech  crush syndromu – syndromu ze zasypání

 

  • – zaškrcovadlo přikládáme vždy přes oděv, těsně nad ránu, nikdy do blízkosti kloubu
  • – zaškrcovadlo musí být dostatečně široké (nejméně 5 cm) a pružné
  • – zaškrcenou končetinu znehybníme a chladíme
  • – při správně přiloženém zaškrcovadle je končetina na periferii bledá, není hmatný puls na tepnách, končetina je chladnější, není kapilární návrat při stlačení nehtových lůžek
  • – přiložené zaškrcovadlo nepovolujeme, pokud se nejedná o dočasné přiložení zaškrcovadla

Při zástavě krvácení na končetině postupujeme takto:

  1. postiženého položíme, postiženou končetinu zvedneme do výše
  2. stiskneme tepnu přímo v ráně nebo tlakový bod ( snaha co nejvíce využívat pomoci postiženého), před stištěním tepny  ránu nutno prohlédnout, tak aby bylo vyloučeno poranění zachránce o cizí těleso uvíznuté v ráně
  3. přiložíme tlakový obvaz (výjimečně zaškrcovadlo)
  4. končetinu znehybníme případně chladíme

Vnější žilní krvácení

  • Příčiny: povrchní řezné, tržně zhmožděné rány, při kterých dochází k porušení stěny žíly
  • Příznaky:
    • – krev má tmavě červenou barvu
    • – z rány volně vytéká, výjimečně stříká (žilní městky), nikdy nepulzuje

První pomoc:

  1. položení případně posazení postiženého
  2. zvednutí poraněné končetiny do výšky
  3. uvolnění možné překážky v odtoku krve z poraněné oblasti
  4. přiložení tlakového obvazu
  5. znehybnění končetiny
  6. v případě poranění větších žil na krku a horní části hrudníku je nutné okamžité uzavření rány i holou rukou a položení postiženého ( riziko vzniku vzduchové embolie)

Vnější smíšené krvácení

Je kombinací jednotlivých typů krvácení.

První pomoc: Ošetřujeme podle závažnějšího typu krvácení. Nejzávažnější je vždy tepenné krvácení.

Vnitřní krvácení

Krvácení do dutiny břišní

  • vzniká působením zevních sil na oblast břicha a následným poraněním břišních orgánů, může vzniknout i  jako komplikace interního onemocnění
  • projevuje se rozvojem šokového stavu
  • nutné ihned volat RZP s vyslovením podezření na krvácení do dutiny břišní
  • protišoková opatření

Krvácení do dutiny hrudní

  • vzniká působením zevních sil na hrudník, nejčastěji krvácení z mezižeberních cév při zlomeninách žeber
  • projevuje se rozvojem šokového stavu, dušností, omezením dýchacích pohybů, cyanozou
  • nutné ihned volat RZP
  • protišoková opatření, úlevová poloha
  • při zhoršení dýchacích funkcí zahajujeme podpůrné dýchání, při zástavě dýchacích funkcí zahajujeme umělé přetlakové dýchání

Krvácení do dutiny lební

  • vzniká jako důsledek mozkolebečního poranění nebo následek interního onemocnění- cévní mozková příhoda
  • projevuje se poruchou vědomí
  • nutné ihned volat RZP

Krvácení do měkkých tkání

  • vzniká při rozsáhlém zhmoždění měkkých tkání, bývá průvodním jevem zlomenin dlouhých kostí
  • projevuje krevním výronem, může se rozvinout šokový stav
  • při známkách šokového stavu protišoková opatření
  • vždy chladíme, případně končetinu znehybníme

Bezvědomí

Je projevem poruchy centrální nervové soustavy a bezprostředně ohrožuje život člověka svými komplikacemi (zapadnutí kořene jazyka, vdechnutí žaludečního obsahu, krve)

Příčiny:

  • následek mozkolebečního poranění
  • projev nedokysličení mozku při selhání dýchání či oběhu
  • projev interního onemocnění – epilepsie, cévní mozková příhoda, cukrovka
  • projev těžkých otrav ( alkohol, léky, drogy)
  • celkové tepelné poškození

Příznaky:

  • povolení svalového napětí ( pozor na zapadnutí jazyka)
  • není reakce na zevní podněty ( oslovení, mechanický podnět, bolestivý podnět)

První pomoc:

asd

  • pokus o navázání kontaktu  – oslovení,  mechanický podnět (zatřesení rameny)
  • šetrné otočení na záda
  • kontrola dutiny ústní, případně její vyčištění
  • uvolnění dýchacích cest – záklon hlavy, při podezření na poranění krční páteře provedeme šetrně trojitý manévr
  • kontrola dechu poslechem, pohledem a pohmatem
  • kontrola srdeční činnosti: detekce tepu na krční tepně max. po dobu 10 s. Jestliže nezjistíme tep na jedné krční tepně, je nutné se pokusit zjistit tep na druhé krční tepně (především u starších lidí- riziko zúžení až neprůchodnosti tepny při ateroskleroze)
  • kontrola celkového stavu
  • při zachovaných životních funkcích ukládáme postiženého do stabilizované polohy

Stabilizovaná poloha:

  1. zajišťuje trvale průchodné dýchací cesty
  2. zabraňuje vdechnutí cizích těles
  3. zajišťuje stabilitu postiženého
  4. umožňuje průběžnou kontrolu životních funkcí

Postup při uložení do stabilizované polohy pomocí provedení dle Safara ( někteří autoři uvádí dle Rauteka)

asd

2

  1. postižený leží na zádech
  2. pokrčíme dolní končetinu postiženého, která je blíže u nás
  3. horní končetinu postiženého, která je blíže u nás podsuneme pod pánev postiženého. Pánev postiženého předtím nadzvedneme tlakem na  koleno pokrčené končetiny.
  4. tlakem na koleno pokrčené končetiny směrem k sobě a uchopením za rameno vzdálenější horní končetiny  přetočíme postiženého směrem k sobě na bok.
  5. tlakem na bradu a čelo postiženého provedeme záklon hlavy postiženého, obličej spočine na hřbetu podložené ruky

Kardiopulmonální resuscitace-oživování

Soubor výkonů, sloužících k obnovení dodávky okysličené krve do tkání. Oživování provádíme při poruše dýchání a nebo srdeční činnosti. Maximálně důležitý je časový faktor. Při úplné zástavě přívodu okysličené krve do mozku dochází k poškození buněk mozkové kůry asi za 5 minut. Je lepší špatně prováděná kardiopulmonální resuscitace než žádná. Je účinnější dobře prováděná kardiopulmonální resuscitace než špatně prováděná kardiopuplmonální resuscitace.

Primární zástava dechu

Příčiny:

  • aspirace (vdechnutí cizího tělesa)
  • otevřené poranění hrudníku
  • reflexní zástava po ožehnutí nebo poleptání dýchacích cest
  • zhoršení plicního onemocnění
  • intoxikace (alkohol)

Příznaky:

  • změna barvy postiženého- při zachovaném oběhu nástup cyanozy- promodrávání nejprve sliznic a okrajových částí těla
  • nejsou patrné dýchací pohyby
  • není cítit proud vydechovaného vzduchu
  • do několika desítek sekund, není-li poskytnuta správně první pomoc, dochází k poruše vědomí a zástavě srdeční činnosti

První pomoc:

Umělé přetlakové dýchání

  • postižený leží vždy v poloze na zádech
  • má čistou dutinu ústní
  • uvolněné dýchací cesty
  • zahajujeme dvěmi hlubokými, rychle za sebou jdoucími vdechy, nečekáme na výdech postiženého, dostatečný objem kontrolujeme pohledem, zda se zvedá hrudní stěna, doba vdechů je prodloužená na 1,5 – 2 sekundy
  • dýcháme frekvencí 12-16 vdechů za 1 minutu (1 vdech za 4-5 s), objem vdechovaného vzduchu je takový, aby došlo k zvednutí hrudní stěny
  • sledujeme účinnost dýchání- barva postiženého se vrací k normálu
  • každé 1-2 minuty kontrolujeme známky krevního oběhu

Odstranění překážky z dýchacích cest

  • při úvodním vdechu do postiženého je cítit odpor v dýchacích cestách, hrudní stěna se nezvedá
  • je-li postižený v bezvědomí, zkontrolujeme dostatečný záklon hlavy, otočíme ho na bok a několika údery dlaní mezi lopatky, tak aby směr úderu směřoval ven z dýchacích cest se pokusíme cizí těleso odstranit, jsme-li neúspěšní, pokusíme se hlubokým vdechem posunout cizí těleso dále do dýchacích cest a pokračujeme v umělém přetlakovém dýchán

2

  • je-li postižený při vědomí, předkloníme ho a několika údery dlaní mezi lopatky se pokusíme cizí těleso z dýchacích cest odstranit, jsme-li neúspěšní pokusíme se o Heimlichův manévr – stlačení nadbřišku sevřenou pěstí zachránce. Zde pozor na vyvolání zvracení, či poranění žaludku nebo jater. Tento způsob je zakázán u těhotných žen a dětí.

odstranění cizího tělesa z dýchacích cest pomocí úderu mezi lopatky

2

Primární zástava krevního oběhu

Příčiny:

  • náhlá srdeční příhoda ( infarkt myokardu)
  • úraz elektrickým proudem
  • akutní otrava

Příznaky:

  • není hmatný tep na velkých tepnách ( krční tepna ),  poučený zachránce zjišťuje tep ne déle než 10 sekund
  • bledá barva kůže
  • do několika sekund dochází k poruše vědomí a zástavě dýchání

První pomoc:

nepřímá srdeční masáž – opakované rytmické stlačování srdce mezi hrudní stěnou a páteří, krev je mechanicky vypuzována ze srdce do krevního oběhu

  • postižený leží vždy na zádech na pevné podložce
  • správně lokalizujeme místo srdeční masáže – zachránce položí dlaňový val ruky ve směru hrudní kosti postiženého, asi 2 prsty nad mečovitý výběžek hrudní kosti, malíková případně prstová hrana položené ruky leží na spojnici prsních bradavek postiženého
  • na hřbet ruky položí zachránce dlaň druhé ruky
  • prsty směřují kolmo k hrudní kosti, nedotýkají se hrudní stěny
  • horní končetiny zachránce jsou napnuté v loktech a jsou kolmo k ose těla postiženého
  • zachránce stlačuje hrudník hmotností horní poloviny svého těla do hloubky 4-5 cm
  • frekvence stlačování je pravidelná 100 stlačení za 1 minutu
  • pravidelně kontrolujeme zda nedošlo k obnovení dýchání a srdeční činnosti, zpočátku po jedné minutě později po 1-2 minutách . Při kontrole přerušujeme kardiopulmonální resuscitaci na dobu max. 5 sekund.

kardiopulmonální resuscitace

  • provádíme ji v případě zástavy dýchání a srdeční činnosti

při jednom zachránci: poměr vdech : stlačení        2:15

frekvence  100 stlačení na 1 minutu

postavení zachránce při kardiopulmonální resuscitaci

2

postavení zachránců při kardiopulmonální resuscitaci

dech

Algoritmus péče o postiženého v bezvědomí se zástavou dýchání a srdeční činnosti:

  • kontrola vědomí: oslovení, mechanický podnět
  • leží-li na břiše, přetočení do polohy na zádech za předchozí kontroly páteře
  • zprůchodnění dýchacích cest
  • kontrola dýchání
  • dva hluboké, rychle za sebou jdoucí vdechy
  • kontrola srdeční činnosti pohmatem zpravidla na krční tepně
  • zahájení kombinované kardiopulmonální resuscitace nejprve provedením nepřímé srdeční masáže

Kardiopulmonální resuscitace u dětí- rozdíly

  • uvolnění dýchacích cest provádíme mírným záklonem hlavy (podložení pod ramínky)
  • odstranění cizího tělesa z dýchacích cest provádíme několika údery dlaní mezi lopatky dítěte, které je položené bříškem na naše předloktí hlavou mírně dolů
  • srdeční činnost zjišťujeme pohmatem na levé prsní bradavce, výjimečně v levé podpažní jamce
  • frekvence stlačování je u novorozence 120 x/min, u ostatních věkových kategorií 100 x/min.
  • technika masáže: u novorozence a kojence stlačujeme v průsečíku spojnice prsních bradavek a hrudní kosti 2 prsty do hloubky 1/3 předozadního průměru hrudníku, u větších dětí jednou rukou do hloubky 3-4 cm s ohledem na odpor hrudníku
  • frekvence dýchání je u novorozenců 30 dechů/ min., u dětí ve věku 1 měsíc až 8 let
  • 20 dechů/ min., u dětí nad 8 let stejná jako u dospělého
  • technika dýchání: u menších dětí do úst i nosu zároveň, objem svých úst, tak aby se zvedala hrudní stěna, u větších dětí vdechujeme takové objemy, aby se zvedala hrudní stěna, ne však proti odporu.
  • Poměr vdechů a stlačení u kombinované kardiopulmonální resuscitace je vždy 1:5

Šok

Šokový stav je přirozenou ochrannou reakcí organismu na nepřiměřenou zátěž, kterou je nejčastěji úraz. Šok je charakterizován centralizací krve do životně důležitých orgánů(mozek, srdce, plíce). Ostatní tkáně a orgány těla tak trpí nedostatkem krve a tím i nedostatkem kyslíku a živin . Při delším průběhu šoku dochází k postupnému selhávání funkcí jednotlivých orgánů.

Příčiny:

  • větší a náhlá ztráta tělesné tekutiny (nad 20-30%)
  • masivní krvácení
  • rozsáhlé popáleniny II. stupně s únikem plazmy do puchýřů
  • masivní průjmy a zvracení (infekční onemocnění)
  • kardiogenní šok – porucha činnosti srdce jako pumpy (infarkt myokardu)
  • relativní ztráta tělesné tekutiny
  • anafylaktický šok jako projev prudké alergické reakce, kdy dochází k rozšíření cév v podkoží s přeskupením tekutiny do podkoží
  • podpůrnou složkou vzniku šoku je bolest

Příznaky:

  • zrychlení srdeční frekvence ( nad 100 tepů/min.) při vyvolávající příčině
  • pokles krevního tlaku
  • puls je špatně hmatný až nehmatný na periferních tepnách , nitkovitý, slabý
  • bledost, studený pot
  • změna chování postiženého, apatie vůči poranění
  • žízeň, nevolnost
  • ve stadiu těžkého šoku postupná ztráta vědomí, selhání životních funkcí

První pomoc:

  • protišoková opatření
  • protišoková poloha, která slouží podpoření centralizace krevního oběhu. Postižený leží na zádech, dolní polovina těla(dolní končetiny) podložené alespoň o 30 cm

2 dech

  • autotransfúzní poloha, používá se u šokového stavu způsobeného absolutní ztrátou tekutiny, kdy dochází k dalšímu rozvoji příznaků šoku i přes provedenou protišokovou polohu. Postižený leží na zádech, dolní končetiny zvednuté do výšky, kolmo k trupu. Při další progresi stavu se lze pokusit o vymasírování  krve z dolních končetin ve směru od prstů k tříslům a následnou tlakovou bandáž dolních končetin elastickým obinadlem.

autotransfúzní poloha

Pravidlo pěti T

  • Tišení bolesti: správné ošetření základního poranění, nepodáváme analgetika ústy
  • Teplo: snaha o udržení optimálního tepelného komfortu (  v zimě přikrývkou postiženého především podkládáme)
  • Tekutiny: tlumíme pocit žízně( otírání rtů a obličeje vlhkým kapesníkem), nikdy nepodáváme tekutinu ústy
  • Ticho: zabezpečení relativního klidu, uklidnění, psychologická první pomoc
  • Transport: přivolání RZP. Postiženého v šokovém stavu pokud možno sami netransportujeme. Hrozí riziko zhoršení stavu.

Zevní pneumothorax

Stav, který vznikne porušením hrudní stěny a vniknutím vzduchu do pohrudniční dutiny. Na postižené straně dochází k úplnému nebo částečnému zkolabování plíce. Při hromadění vzduchu na postižené straně hrudníku může dojít i k útlaku druhostranné plíce. Projevem tohoto stavu je zhoršené dýchání, které může vrcholit až v zástavu dechu.

Příčiny:

  • porušení hrudní stěny

Příznaky:

  • dušnost, zrychlené,mělké, namáhavé dýchání
  • cyanoza ( promodrávání ) okrajových částí těla
  • v místě poranění může být vidět zpěněná, jasně červená krev
  • někdy je slyšet únik vzduchu z hrudníku

2 dech

Úlevová poloha s fixací horních končetin o podložku

První pomoc:

  • Poloprodyšný obvaz
  • okamžité uzavření otvoru v hrudní stěně, nejprve i holou dlaní
  • poloha v polosedě s fixací horních končetin o podložku
  • pravidelné, klidné dýchání
  • ránu ošetříme přiložením krycího poloprodyšného obvazu, který se skládá z vrstvy krycí (sterilní krytí), neprodyšné (umělohmotná folie) a připevňovací ( shora a ze stran oblepená leukoplast). Spodní okraj zůstává volný a působí jako chlopeň. Jestliže je poloprodyšný obvaz nefunkční, přetvoříme ho zalepením i spodní části leukoplastí v obvaz neprodyšný.
  • při poruchách dechu provádíme podpůrné dýchání, při zástavě dechu provádíme umělé přetlakové dýchání.
  •  je-li v ráně cizí těleso, sterilně ho obložíme a připevníme ho k hrudní stěně.

2

Znehybnění cizího tělesa v ráně