↑ Return to Prevence

Jak se chovat za bouřky

Jak zabezpečit naše obydlí před rizikem vzniku požáru od úderu blesku

Léto je (snad) za dveřmi a s ním také typické bouřky doprovázené nejen hromy, ale také blesky. Počet bouřkových dní za rok se pohybuje v rozmezí 25-40 a blesky každoročně způsobí několik požárů lidských obydlí. Jen v loňském roce 2006 hasiči evidovali 64 požárů od blesku, byly přitom zraněny 4 osoby a způsobeny škody ve výši téměř 12 milionů korun. V předcházejícím roce 2005 hasiči zaznamenali 66 požárů od blesku.

Blesk je vlastně silný elektrický výboj vzniklý v atmosféře. Samotný úder blesku lze chápat jako zkrat mezi mrakem a zemí, kdy se výboj sestupující z mraku setká s výbojem ze země a bleskový proud, který následně prochází, dosahuje hodnot několika desítek až několika stovek tisíc ampérů. Takový výboj může způsobit nejen požár, ale díky tzv. přepěťovým impulsům i značné škody na elektrických a elektronických přístrojích a zařízeních uvnitř budov, a co hůř, zapříčinit i úrazy elektrickým proudem. Známe také případy, kdy po zásahu bleskem došlo k průmyslovým haváriím a tedy i astronomickým ekonomickým ztrátám.

Na vzniku těchto neštěstí se však bohužel často podílí rovněž lidská nedbalost. Řekněme si tedy ve stručnosti, jaká nebezpečí nám a našim obydlím v souvislosti s blesky hrozí a jak se jich vyvarovat.
V prvé řadě je nutno mít v pořádku hromosvodní soustavu. Hromosvod jako vnější zabezpečení slouží především jako ochrana budov před poškozením bleskem a před vznikem požáru od blesku. Také osoby nacházející se uvnitř nebo vedle objektu by měly být díky hromosvodu chráněny úrazem způsobeným průchodem bleskového proudu.
Vnější ochrana budovy proti účinkům blesku funguje následovně: jímací soustava – tedy jímací tyč a jímací vodiče – zachytí přímý úder blesku do objektu, bleskový proud je bezpečně sveden pomocí systému svodů do uzemňovací soustavy, která ho rozvede v zemi. Za podmínky, že je uzemnění správně zapuštěno do země a dostatečně odizolováno od samotné budovy, pak v zemi dojde k bezpečné neutralizaci blesku.
Především však platí jedno velice důležité pravidlo: nesnažit se vše dělat svépomocí a při výběru zařízení dát na radu kvalifikovaných odborníků. Instalaci a údržbu hromosvodní soustavy bychom určitě měli nechat na odborné firmě. Ostatně jako v případě všech záležitostí, souvisejících s elektřinou – ta je přece jenom stále skvělý „sluha“, ale velmi záludný a nebezpečný „pán“.
Stejně jako všechny zařízení mající souvislost s elektřinou, musí být i každá hromosvodní soustava udržována v provozuschopném stavu a procházet pravidelnou revizí. Ta by měla být provedena licencovaným revizním technikem – u běžných objektů alespoň každých 5 let, v případě více rizikových budov (kde např. hrozí nebezpečí požáru a výbuchu) pak co dva roky. Revize se rozhodně vyplatí, protože situace, kdy hromosvod nefunguje dobře, je pro objekt i jeho obyvatele ještě nebezpečnější, než kdyby nebyl žádný hromosvod nainstalován.
Nutné je také dávat pozor na mechanickou pevnost a na ošetření hromosvodu proti korozi. Zvlášť opatrně postupujte při rekonstrukci objektů a po jejím skončení nezapomeňte celou hromosvodní soustavu znovu uvést do funkčního stavu.

Hromosvod musí mít dle vyhlášky instalovány zejména ty budovy, kde opravdu existuje reálné nebezpečí a kde by mohl blesk ohrozit život a zdraví osob nebo způsobit značné majetkové škody. Jedná se například o činžovní domy, školské či zdravotnické budovy, průmyslové objekty, stavby převyšující okolí, postavené na návrší apod. Záleží na odpovědnosti každého z nás, zda na svém rodinném domě, chatě či chalupě nechá nainstalovat hromosvodní soustavu, každý by si však měl uvědomit i rizika vyplývající z nedostatečně chráněného majetku. Stejně jako v případě jiných protipožárních opatření, také v ochraně proti blesku a obecně přepěťovým impulsům se rozhodně vyplatí nešetřit.

Během bouřky však nejsme v ohrožení jen my, lidé, ale škody vpravdě fatální hrozí i našim elektrospotřebičům a vůbec všem přístrojům napájeným elektřinou. Blesk je totiž pulsní jev, který se v některých parametrech chová jako vysokofrekvenční proud.
Jako elektrický fenomén má tak blesk vliv na veškerá elektrická zařízení na zemi nejen v blízkosti bouřky, ale může mít dopad na elektrické přístroje i ve střední vzdálenosti. Stačí pouze, aby blesk udeřil přímo do elektrického vedení a přepěťový impuls způsobený zásahem blesku může poškodit či zcela zničit elektroniku v okruhu několika kilometrů. I na velké vzdálenosti pak může mít impulsní přepětí v elektrické síti způsobené úderem blesku za následek poruchy chodu elektronických (a elektrických) přístrojů a snížení jejich životnosti. Počítače, audiotechnika, domácí videa, ovšem i domácí kuchyňské spotřebiče, plynové kotle apod. – v každém z těchto přístrojů se dnes nachází elektronické obvody, které mohou být nenávratně zničeny úderem blesku, respektive velkým elektrickým impulsem způsobeným úderem blesku.

Samotný hromosvod je většinou konstruován především na ochranu budovy před poškozením bleskem a před vznikem požáru od blesku, v ochraně domácích spotřebičů nám však příliš nepomůže. Jak tedy máme chránit sebe a své elektrické a elektronické přístroje před poškozením během bouřky?
Vedle hromosvodů – což je vnější ochrana – existuje i vnitřní složka ochrany proti atmosférické elektřině (tedy hlavně bleskům): ta úzce souvisí s elektrickou sítí – slaboproudem, který napájí naše četné domácí přístroje.
Ideální samozřejmě je, když tyto přístroje během bouřky odpojíme z elektrické sítě. (V této souvislosti je nutno zdůraznit, že nestačí jen vypnout vypínač či jistič, kvůli malé vzdálenosti mezi jističem a vypínačem se již v minulosti mnohokrát stalo, že impuls přeskočil a neštěstí bylo hotovo.) Bohužel takové řešení je mnohdy obtížně realizovatelné, a to vzhledem k tomu, že užíváme stále modernější a složitější přístroje napojené nejen na napájecí zdroj, ale také např. na telefonní vedení, kabely či datové sítě, a odpojení je tak nejen pracné, ale i nevhodné. Některé přístroje musí fungovat i během bouřky, koneckonců i třeba požární signalizace. A právě nejen skrze elektrické vedení, ale i kabely (potažmo další vodivé součásti inženýrských sítích) se k nám do budovy může dostat přepěťový impuls způsobený například bleskem, který udeří v blízkém okolí (např. do sousedního domu, v okolí do země apod.) a který nám pak nenávratně zničí všechny přístroje napojené na elektřinu.
Řešením může být moderní zařízení sloužící k ochraně proti pulsnímu přepětí – tzv. přepěťová ochrana, která chrání nejen proti výbojům blesku, ale obecně proti jakýmkoliv prudkým výkyvům napětí v elektrické síti. Svodiče bleskových proudů a svodiče přepětí svedou přepěťový impuls bezpečně do země nebo do takového místa, kde nezpůsobí škodu. Stejně jako v případě hromosvodů však platí jasná pravidla: vhodná zařízení a přístroje chránící náš dům před podobnými riziky vybrat až po konzultaci s kvalifikovanými odborníky a odborné firmě bychom také měli svěřit jejich následnou instalaci a pravidelnou údržbu.
Potřeba přepěťové ochrany se stále zvyšuje, s tím, jak neustále roste počet elektroniky a elektrických spotřebičů v domácnostech. Navíc moderní přístroje jsou právě kvůli své větší sofistikovanosti stále méně odolné proti tzv. přepěťovým pulsům, tedy náhlým výkyvům napětí v elektrické síti. V tomto případě se určitě vyplatí na ochraně své a svých příbytků nešetřit, protože případné škody mohou být mnohem vyšší a někdy nenahraditelné (např. ztráta dat v počítači).

S bleskem souvisí také obecná pravidla, jak se chovat během bouřky pokud nejsme schováni v budově. I když k přímému zásahu člověka bleskem dochází jen zřídka, končívají podobné případy mnohdy tragicky a proto je dobré chovat se za bouřky rozumně:
Pokud se v době bouřky nacházíte venku, je lépe přerušit některé činnosti a vyhledat spolehlivý úkryt. Obzvláště nebezpečný je například pobyt ve volné přírodě, především na horách a na otevřených a vyvýšených místech, koupání, windsurfing, plavba v loďce apod. Příliš bezpečné není ani telefonování, či práce s elektrickými a plynovými spotřebiči. A ačkoliv za bouřky si většinou na nedostatek větru nemůžeme stěžovat, není vhodné ani pouštění draků.
Bezpečný úkryt před bleskem poskytují budovy, zejména velké objekty s ocelovou nebo železobetonovou konstrukcí, či obecně veškeré stavby dobře chráněné hromosvodem, popřípadě i velké prostorné budovy bez hromosvodu. Naopak nebezpečné je pobývat během bouřky v malých staveních bez hromosvodu, například kůlně, velké bezpečí neskýtají ani velká stavení s porušenou statikou (např. zpustlé polorozpadlé kostely), kde v případě úderu blesku hrozí další narušení zdiva a zřícení.
Během bouřky se uvnitř budov zdržujte raději na suchém místě a dále od vodovodu, kamen, elektrospotřebičů, zásuvek a telefonu. Nezapomeňte zavřít okna a vypnout televizor a další přístroje, jejichž součástí je obrazovka.
Jestliže se v době bouřky nacházíte venku a nemáte možnost se ukrýt v blízké budově, nezůstávejte na kopcích a holých pláních a neschovávejte se pod osamělými stromy či pod převisy nízkých skal. Naopak husté lesy a háje, úzká údolí, úpatí vysokých skalních stěn, jeskyně nebo městské ulice lze považovat za poměrně bezpečná místa. Při pobytu ve volné přírodě zkrátka platí známá pravidla: neutíkat, neschovávat se pod stromem,v obou případech by nás blesk mohl zasáhnout. Překvapí-li vás bouřka na rozlehlé holé pláni, je nejlépe přečkat ji v podřepu s nohama u sebe.
Pokud vás zastihne bouřka v automobilu, nemusíte se blesku příliš obávat. Jestliže necháte okna i dveře zavřená, poskytne vám plechová karoserie spolehlivou ochranu. V případě silných nárazů větru však dávejte pozor na padající stromy či větve.
Během bouřky pozor na vodu a všechny látky, které snadno vedou proud. Když však přece jen dojde k nehodě, první pomoc při úrazech bleskem je stejná jako při ostatních úrazech způsobených elektrickým proudem a při popáleninách. Podle stavu zraněného bývá často nezbytné použít umělé dýchání, srdeční masáž, protišoková opatření apod.
Blesk je v podstatě koncentrovaná elektřina a jako takový může být neškodným, ale i velmi nebezpečným jevem, přinejmenším vůči našemu zdraví a majetku. Proto se snažme podobná rizika minimalizovat, abychom se ve zdraví mohli těšit z té „ochočené a nedivoké“ elektřiny proudící denodenně v našich domovech.
PhDr. Petr Kopáček, tiskový mluvčí GŘ HZS ČR